14.08.2009 | 16:34 - Jakub Červenka
Roudnice nad Labem

Rok se s rokem sešel a jsou tu letní prázdniny, tedy i doba, kdy skauti vyrážejí na letní tábory. A ani my roudničtí jsme nemohli být výjimkou! Ovšem letos jsme zvolili jiné tábořiště než v posledních dvou letech a využili jsme tak pozvání a pohostinnosti od spřáteleného pionýrského oddílu na jejich tábořišti Bystřina poblíž Sokolova. Nebudu vás unavovat podrobným popisem nakládání sbalených batohů, lodí a dalších věcí, či líčením naší cesty vlakem, dokonce ani triumfálním příjezdem do tábora, kde na nás čekal déšť a bláto, z čehož měli někteří mladší členové ohromnou radost. Stačí napsat, že jsme dorazili v pořádku a beze ztrát.

První táborový den byl samozřejmě věnován seznámení se s tábořištěm a přípravě veškerého zařízení na čtrnáct dnů našeho pobytu. Večer bylo třeba všechny zasvětit do děje. Jak je zmíněno již v názvu tohoto článku, letošní tábor se nesl v duchu Pirátů z Karibiku, podle stejnojmenné filmové trilogie s Johnnym Deppem v hlavní roli. Protože naše tábořiště bylo elektrifikováno (to se nám ještě nestalo), proběhlo zasvěcení v podobě společného zhlédnutí filmu Piráti z Karibiku: Prokletí Černé perly. A den na to to začalo!

Nejprve bylo třeba rozdělit světlušky, vlčata, skautky a skauty do posádek, vedených kapitánem/kou (rangers a roveři). Aby se posádka sešla, museli její členové složit dohromady obrázek své lodi – Černé perly, přičemž každý měl jeden její kousek. Po tomto rozřazení jsme mohli vyplout vstříc dobrodružstvím. Každá posádka fungovala jako tým a za své umístění získávala sámíky (táborové peníze), které se na konci spravedlivě rozdělily mezi všechny členy posádky. Kromě těchto částek ještě mohl každý člen získat (nebo také ztratit) sámíky za bodování úklidu ve stanech a program po oddílech.

Hry a vlastně i celý program tábor byl značně rozmanitý. Kromě výletů (například na hrad Loket nebo do SOOSu) nás čekalo také sjíždění řeky Ohře, skauti a roveři měli několik paintballových bitev a samozřejmě nechybělo ani legendární commandos. Ani obvyklý táborový program nebyl nudný – hry byly denní i noční, od klasických honiček, přes kimovku či ruční práce až po vyzkoušení své vlastní tělesné zdatnosti. Noční hry byla také zajímavé, například každá posádka musela získat pirátský medailon. Jednotlivé posádky procházely v noci, přibližně okolo půlnoci, potmě jednotlivá stanoviště osvětlená pouze svíčkami, kde jim byl duchy mrtvých pirátů vyprávěn příběh o zkáze Černé perly. Cesta končila u rybníka, kde museli skauti a skautky z každé posádky prokázat odvahu, a i přes mlhu, která pomalu plynula nad hladinou, a duše zemřelých pirátů, které onen rybník hlídaly, vlézt do vody a doplavat si do středu rybníka pro medailon. Kromě těchto plánovaných noční her, jsme zažili také několik přepadů našeho tábora, při kterých šlo o ukradení oddílové vlajky. Napoprvé jsme vlajku ubránili, podruhé již ne...

Nejen z her je tábor tvořen, a tak nemohly chybět ani večerní ohně a zpívání spojené s hraním na kytaru. Sedíte s lidmi, kteří jsou vám blízcí, společně se díváte do ohně, zatímco příroda i tábořiště okolo vás pomalu usínají, a vy zase zpíváte ty písně, které znáte již řádku let. Je v tom něco romantiky i nostalgie a člověk to musí prožít, jinak nepochopí. Stejně tak jako společné vzpomínání u táboráku.

I když program u těch mladší (světlušky a vlčata) byl zaměřen hlavě na hraní her, starší členové se připravovali na složení nováčkovské zkoušky, složení skautského slibu či pokračovali v plnění 1. nebo 2. stupně skautské zdatnosti. Mimo to někteří drželi hladovku, mlčení či pozorovali tábor a nocovali v přírodě mimo něj – to proto, aby splnili Tři orlí pera.

Úžasné bylo i naše táborové divadlo. Herci se navzájem trumfovali skvělými výkony a publikum se dobře bavilo. Někteří aktéři by rozhodně neměli svůj talent zahodit, Thálie či Oscar čekají.

Jsem si jistý, že zážitky a vzpomínky nám vydrží nadlouho – minimálně do příštího tábora...