30.12.2009 | 03:28 - Pavel Černý
Šluknov / Roudnice nad Labem

Šluknov řešil problém renesančního zámku v centru města zcela zničeného požárem z roku 1986. O rekonstrukci se začalo jednat v roce 2001, samotné práce začaly v červenci 2005. Zámek je dnes kompletně zrekonstruovaný; účet na 52 milionů korun hradily ze 70ti procent fondy převážně z Evropské unie a Norska.

Šluknov spadá stejně jako Roudnice do Ústeckého kraje. Pro Roudnici je užitečným příkladem jednak kde všude a jak lze žádat o dotace na rekonstrukci a provoz zámku, ale i jak rychle a v jakém množství je zámek schopen přitáhnout návštěvníky, a jak úspěšně se může uchytit kulturní akce pořádaná v jeho areálu (ve Šluknově Zámecké slavnosti)

Fakta:

Šluknov je menší než Roudnice, stejně jako tamní zámek. Relevantním příkladem je pro Roudnici dík následujícím několika skutečnostem:

1. zámek stojí v centru města - to jej buď mohlo nechat zchátrat, nebo začít využívat

2. hendikepem Roudnice, dá-li se to tak říct, je, že je zámek velký. Šluknov se však potýkal hned s dvěma a většími hendikepy:
            a. tamní zámek takřka kompletně vyhořel a následně téměř dvacet let chátral, potřeboval tudíž zásadní rekonstrukci, jinými slovy desítky milionů, aby vůbec mohl začít sloužit
            b. město mělo dlouhodobé problémy s nezaměstnaností, nemělo tudíž velké příjmy, spíš výdaje

3. město úspěšně žádalo o granty a dotace nejen doma a v Evropské unii, ale také v tzv. Norských fondech (Norsko není členskou zemí Evropské unie, jako jedna z nejbohatších zemí Evropy však zřídila dotační fondy, z nichž je možné čerpat, mimo jiné i na záchranu a údržbu historických památek)

Zkušenosti, které se dají využít v Roudnici:

1. žádost o grant a dotaci na stavební úpravy a provoz zámku je město schopno dát dohromady samo, bez prostředníka (firmy, která si naúčtuje řádově desetitisíce až statisíce korun). Šluknov je důkazem, že je město nejen schopno takovou žádost sepsat, ale i uspět, a to hned několikrát (navíc i s velmi poničenou památkou, která měla mizivou šanci stát se součástí seznamu kulturního dědictví, na jehož záchranu a opravu se shánějí dotace snáz)

Město uspělo:
- v rámci projektů ministerstva pro místní rozvoj
- v rámci dotačních projektů Evropské unie
- v rámci tzv. Norských fondů

Jejich prostřednictvím Šluknov uhradil téměř 70 procent nákladů na rekonstrukci zámku (nemluvě o penězích, které získal na vybavení a provoz informačního centra atd.). Vyjádřeno v číslech - rekonstrukce dosud město přišla na 52 milionů korun, z toho cca 35 milionů pokryly dotace

2. dotace lze získat, i kdyby město chtělo zámek využívat komerčně (samozřejmě za předpokladu, že půjde o citlivý způsob využití, který nedevalvuje historickou hodnotu zámku)

3. velká letní akce, typu šluknovských Zámeckých slavností, do města přitáhne lidi. Ve Šluknově to ze začátku jen zkoušeli - slavnostně otevírali první zrekonstruovanou část zámku - a přišly stovky lidí. Po třech letech je z toho třídenní akce, která v roce 2009 přitáhla víc než 10 tisíc lidí

4. zámek táhne návštěvníky, i když je v něm málo původního mobiliáře. Když v něm město zařídí regionální informační centrum pro turisty a návštěvníky, může jeho zaměstnance využít i k tomu, že budou po zámku provádět

5. zámek lze provozovat za rozumných nákladů - šluknovský zámek je vybaven moderním systémem vytápění (byl instalován v rámci rekonstrukce spolufinancované z dotací). Zámek na sebe vydělává pronájmy, prohlídkami, letními Zámeckými slavnostmi, ale i provozem regionálního informačního centra. Čisté náklady na provoz šluknovského zámku činí ročně necelých 450 tisíc korun, drtivou část z toho pokryjí příjmy - radní tvrdí, že jsou dnes "zhruba na nule", jinými slovy neprodělávají (další řadu akcí by měl hostit zámecký park, který se v současné době kompletně předělává - projekt přijde město na 12 milionů korun, z toho 85 procent pokryjí dotace)